Řezání stromů – úvod
Řezání stromů vyžaduje zkušenosti
Řezání stromů bylo do asi 17. století činností, kterou nevykonával žádný speciálně vyškolený dělník. Od této doby však lesnictví a řezání stromů prošlo několika reformami a změnami. Největší změnu v přístupu k lesnictví obecně si vynutil obrovský rozmach průmyslu v 18. a především v 19. století. Spotřeba dřeva ve stavebnictví a především v hutích rostla geometrickou řadou. Bylo jasné, že řezání stromů už nebude činností, která by v lesním hospodářství převládala. Řezání stromů se tak postupně vyvíjelo.
Řezání stromů zahrnuje řadu činností
Lesnické školy se dnes snaží do přípravy na budoucí povolání zahrnout co nejširší spektrum činností, které s ohledem na uplatnění na trhu práce, lesní dělník bude vykonávat a tedy také řezání stromů. Není to jen samotné řezání stromů, ale i semenářství, pěstební činnost, zalesňování, výchova porostů, ochrana lesů či přidružená dřevařská výroba.
Řezání stromů musí být uvážené
Řezání stromů stejně jako všechny těžební zásahy musí být předem uváženy a usměrněny, aby nezasáhly rušivě do podstaty lesa a aby neohrozily řádnou obnovu. V mladších porostech má těžba a prořezávání stromů cíl výchovný, ve starších porostech je cílem řezání stromů jejich přirozená obnova. Proto je vyžadováno, a lesnické školy tuto potřebu, která vzešla z praxe, akceptují, aby lesní dělník pracující v těžbě dřeva měl také i určité znalosti z pěstování lesa a obdorně se vyznal v kácení a řezání stromů.
Způsoby kácení stromů a řezání stromů
Podle způsobu kácení stromů v porostu rozlišujeme holoseče, což dle zákona může být těžená plocha o maximální šířce rovnající se výšce těženého stromu a o maximální délce rovnající se desetinásobné výšce stromu, dále skupinově výběrnou těžbu a těžbu jednotlivých stromů.
Kácení stromů se rozděluje na těžbu zimní, tj. v době vegetačního klidu od 1. října do 31. března v rovinách, od 15. září do 15. dubna v pahorkatinách a od 1. září do 30. dubna v horách, a na těžbu letní.
